den 5. úterý

Zatímco včera nebylo o čem psát a o to více bylo fotek, dnes je situace opačná. Je o čem psát, bohužel zase nejsou fotky. Dnes byla potřeba každá ruka a noha a tak na focení nebyl čas. Proto se dopředu omlouvám, třeba se zítra polepšíme.

Ráno už děti na snídani v osm regulerně budíme. Pravda někdo ještě vstává v sedm, ale to jsou vyjímky. K snídani byli rohlíky s plátkovým sýrem nebo šunkou. Po snídani děti tvořily. Část šla na hřiště a pak se vyměnily. Tvoření děti bavilo, a na hřišti to bylo taktéž skvělé. Takové dnes uvolněné dopoledne.

Oběd byl vynikající. Skvělá domácí kuřecí sekaná a brambor. Opět jsme vyjedli chalupu a některé děti si šly přidat čtyřikrát. Ještě musím vyzdvihnout polévky. Ty jsou celý týden skvělé a chutné. Nikdy z polotovarů nebo prášku.

Po poledním klidu [dnes to byl opravdu klid] jsme vyrazili na dobrodružnou procházku. V mapě jsme našli skalní útvar na protějším kopci a zázračnou studánku, která vyléčila nemocné oči zdejšího mlynáře. Ten ze vděku studánku zvelebil a dodal jí důstojnost. Toto se událo někdy mezi roky 1850 až 1921. Tak jsme se vydali to zkontrolovat. Po cestě jsme objevili skalní útvar a pozůstatky menších kamenolomů. Ty jsou zatopené, a ke koupání bohužel nezvou. Prolezli jsme skalku důkladně a odvážili se až na vrchol. Myslím, že to ve Všech zanechalo hluboký intenzivní zážitek. Studánku jsme také našli, a prověřili jsme její léčivé účinky. Dětem jsme jí raději nedali a já Vám zítra napíši, kterou část těla konkrétně voda léčí.

Cestou zpět tohoto 4km dlouhého výletu s převýšením 200m nás chtěli vystrašit psi místního podivína ze samoty. Ale byli jsme stateční a jejich zuřivý štěkot v nás strach nevyvolal. Teta Iveta byla nejstatečnější, a se psy mile komunikovala.

K večeři nás potěšily špagety s parmezánem, a po strašidelné pohádce všichni bez problémů usnuli.
I Vám přeji dobrou a klidnou noc a už jenom dvakrát se vyspíte, a máte nás zpět.