den 3. - neděle

Zatímco v sobotu se vstávalo v šest a do snídaně jsme děti drželi na pokojích klackem, v neděli jsme děti skoro budili. Horský vzduch, nachozené kilometry a výškové metry udělaly své. Cereální snídaně byla vyluxována beze zbytku.
      Po snídani jsme po obvyklém čtení a hraní vyrazili na hřiště. Překvapivě jsme zase nikoho neztratili, a na oběd se vratili všichni. Rýže se slepicí na paprice byla chutná a výživná.
     Po obědě jsme sešli k autobusu a nechali se vyvézt na kopec. Cílem byla Musherská stanice paní Henychové. Ta nebyla přítomná, ale její asistent Petr nám o pejscích a saních hezky povyprávěl. Opravdu to bylo moc příjemné, kontaktní setkání.
    Domů jsme se vydali přes hřeben a rozhlednu Slovanka. Cesta na vrchol vedla křížovou cestou se zastaveními. Potom přes sjezdovky na severáku, kde je překrásný výhled. Z kopce se šlo rychle, a hlad nás hnal.
    Kuřecí řízek a bramborová kaše byl cíl. Vyjedli jsme chalupu. Na dobrou noc jsme ještě pustili pořad o paní Henychové. Vzhledem k únavě a nachozených kilometrech bylo usínání rychlé a bezbolestné.

P.S. Pokud máte pocit, že tady děti trpí, buďte klidní. Všichni jsou skvělí a jedineční a zvládají to výborně.
Stejně nemají telefony, aby vám řekly pravdu, a hladomorna je plná jablek.