den 2. - sobota

Máme za sebou první noc. Nevyhlášený souboj, Kdo usne dřív – prohrál, vyhráli dospěláci, ale bylo to ťěsné. Ráno nás překvapilo vůní lívanců. Nezbylo. Tedy lívance nezbyly. Jogurtu a meruňkové marmelády zbylo dost. Jahodová zmizela a cukr se skořicí museli odnést mravenci. Jiné vysvětlení nás nenapadá.

Dopoledne, po čtení lišáčkových příběhů, malování Jizerníčka a hraní her,  jsme vyšli na obecní dětské hřiště. Volná zábava všem vyhovovala.

K obědu děti vylízaly talíře od rajské omáčky. Některé snědly i knedlíky a vepřové masové kuličky, které na talíři překážely.

Po odpoledním klidu (někteří dospěláci opravdu usnuli) jsme vyrazili dobýt vrchol Nekras a chatu Královka. Za 11 km a 300 výškových metrů si zasloužíme pochvalu. Někdo by mohl namítnout, že borůvkový koláč k svačině a buchtičky se šodó k večeři jsou odměna dostatečná. Přesto věřím že své děti za statečnost pochválíte.

Po pohádce a koupání děti krásně usnuly a věřím, že se těší na další den.

P.S. Tety opět velmi usilovně na lavičce plánují strategii na další dni.
Jak vidíte z fotografií, děti jsou velmi smutné a stýská se jim tak, že pro slzy ani nevidí na cestu…